Krátkodobá finanční rezerva slouží i pro nenadálé výdaje na zdraví

Ilustrační fotografie

Krátkodobá finanční rezerva slouží k pokrytí nenadálých výdajů. Například, když se rozbije pračka, auto nebo zkrachuje dodavatel energie. Jsou tu ale i další případy. Jedním z nich jsou i náklady na zdravotní péči.

Vydáno: 15. 6. 2022

Zhruba jen 41 procent domácností ve svém rozpočtu plánuje s výdaji spojenými s bydlením, splacením hypotéky, na koupi auta, splacením dluhů nebo si šetří na dovolenou, uvádí nedávný průzkum ministerstva financí. Podle něj pak 57 procent domácností s měsíčním rozpočtem vědomě vůbec nepracuje a rezervu si netvoří. Dalším zajímavým zjištěním je, že málokterá domácnost při plánování své rezervy počítá s nenadálými výdaji na zdravotní péči. Přitom v dnešní době výdaje například na zubaře či rehabilitaci nepatří i navzdory odvodům na zdravotní pojištění k nejmenším. Dokládá to i příběh pana Jana z Prahy.

Pomohly úspory

Pan Jan, kterému se blíží seniorní věk, prodělal koncem března operaci, při níž mu lékaři implantovali kardiostimulátor. To proto, že mu výrazně kolísala tepová frekvence a několikrát ho dokonce odvezla sanita. Ve stejné době se přitom i jeho paní dočkala dlouho odkládané operace brániční kýly. Stručně řečeno, ani jeden z nich nebyl v plné síle. Problém byl v tom, že u pana Jana nastaly komplikace.

„Došlo u mě k prasknutí stehenní kosti pod krčkem, a byl jsem proto urychleně operován v jedné z pražských fakultních nemocnic. Byl to dost horor, protože v mém případě vzhledem k myelomu, to je maligní nádorové onemocnění, ještě hrozilo jeho bujení při hojení kostí. Kromě toho tři dny po operaci mě chtěli šoupnout do jedné z pražských LDN, kde je dle mých informací standard péče velmi tristní, a měl jsem tak velmi reálnou naději, že mě tam odvezou nohama napřed a stejně tak i odvezou,“ říká.

A dodává: „Naštěstí mám nějaké úspory a přes šok mé paní, která toho času byla taktéž na té dlouho odkládané operaci, jsem si dokázal telefonicky zajistit pobyt v soukromém rehabilitačním zařízení. No, to byl také dost horor, přesvědčit emočně okoralé zdravotníky fakultní nemocnice, aby mě tam nechali převézt, a současně sám vše vyřizovat z postele a ještě k tomu pod sedativy.“

Pan Jan nechce říci, na kolik přesně ho jeho pobyt v soukromém rehabilitačním zařízení vyšel. Dle jeho slov to nebylo málo, ale jistě by si za to pořídil solidní vůz z druhé ruky, který by mu pěkných pár let posloužil.

Zdravotní péče je drahá a bude ještě dražší

Podle odborníků na finance je dnes potřeba počítat s nahodilými výdaji nejen na opravu auta či na z náhlého impulsu sjednanou druhou dovolenou, ale i s náklady na zdravotní péči. Přičemž nejde jen o seniory, ale i o lidi v produktivním věku, kterým nemoc znemožní vykonávat povolání, a tedy vydělávat.

„V těchto případech je samozřejmě řešením správně uzavřené životní pojištění, ale nenadálé výdaje spojené se zdravotní péčí bych nepodceňoval ani v krátkodobé rezervě,“ říká finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.

Podle něj si lidé v Česku stále jen postupně uvědomují, že za zdravotní péči si připlatí vždy, když zjistí, že zdravotní pojišťovny v očekávaném standardu vše plně neuhradí. Což je i přes stále rostoucí náklady na tuzemské zdravotnictví – loni do něj šlo 408 miliard korun – stále častější jev.

„Jakkoli se u nás stále traduje, že zdravotní péči máme všichni zdarma, není to úplně pravda. Jsou oblasti, kde si člověk musí připlatit, ať chce, nebo nechce. A pro jistotu řeknu i to, že bezplatné zdravotnictví tu nebylo ani za minulého režimu. I tehdy lidé zdravotníky běžně obdarovávali, aby dostali to, co potřebovali nebo chtěli,“ říká Vladimír Weiss.

Zároveň potvrzuje, že spoluúčast pacientů na zdravotní péči v budoucnu docela jistě vzroste. Což ostatně dokládají i aktuální plány resortu zdravotnictví na zavedení takzvaného doplňkového zdravotního připojištění.

Na Západě lidé dávají do zdraví víc peněz než v Česku

To, že Češi dříve či později budou muset do plánování svých finančních rezerv zahrnout i vyšší náklady na zdravotní péči, dokládají také statistiky evropského statistického úřadu. Podle nich totiž vydá každý Čech na zdravotní péči průměrně sedm tisíc korun za rok. To jsou necelá tři procenta celkových výdajů českých domácností. Avšak domácnosti v sousedním Německu si za z veřejného pojištění nehrazené zdravotní služby zaplatí v průměru 5,3 procenta. Nejvíce si pak připlácejí ve Švýcarsku, kde se výdaje na zdravotní péči k celkovým výdajům domácností pohybují kolem 16,8 procenta.

Otázka je, kolik by si měli lidé na nenadálé výdaje spojené se zdravotní péčí měsíčně stranou odkládat. Podle Vladimíra Weisse nemá smysl hledat konkrétní částky, důležité je vůbec mít krátkodobou finanční rezervu.

„Tedy volné prostředky ve výši minimálně tří měsíčních příjmů domácnosti, ideálně však ve výši šesti měsíčních příjmů. Taková rezerva umožní domácnosti zvládnout ponížení příjmů kvůli krátkodobé nemoci stejně jako spoluúčast třeba na endodontickém ošetření u stomatologa, které se dnes přibližuje k deseti tisícům korun,“ upozorňuje.

Zdroj: E15.cz