KOMENTÁŘ: Emoce napáchají více škod než výběr fondu. Sledujte tři úrovně investování

Ilustrační fotografie

Aktivita samotného investora často přináší více škody než užitku. Trh nelze časovat, dopředu nevíme, který okamžik je ten nejvyšší nebo nejnižší. Velmi často tak investor opouští trh ve špatnou dobu a vrací se v ještě horší. Jak na investice, přibližuje finanční poradce Partners Josef Uchytil.

Vydáno: 9. 6. 2022

Také při investování často platí staré pořekadlo „méně je více“, neplatí to ovšem na všech třech úrovních, které je potřeba vnímat.

1.Správce

První úrovní je profesionální správce – portfolio manažer podílového fondu. Od něj právem očekáváme, že v případě akciového fondu včas koupí nebo prodá akcii té či oné společnosti, ať už na základě jejích výsledků, chování konkurence, regulace trhu, na kterém působí, očekávaných zisků nebo ztrát a spousty dalších okolností, na které vy sami nemůžete mít čas ani know-how, zatímco pro portfolio manažera je to každodenním chlebem, náplní jeho práce.

2.Poradce

Druhou úrovní je investiční nebo finanční poradce. Jeho aktivita by už měla být střídmější, sleduje portfolio manažera, jak se mu daří v rámci konkurence a jednou za čas, třeba jednou za dva roky, může navrhnout změnu. Může lehce nadvážit např. hodnotové akcie nad růstovými nebo naopak, Evropu nad Amerikou, může doporučit zajištění do koruny apod.

Mnohem důležitější změna a impuls od poradce přichází s blížícím se koncem investičního horizontu. Na horizontech nad 10, 15 let mohou být portfolia velmi dynamická, pod 10 let je pak namístě postupné dobržďování – klidně na roční bázi. Přílišná aktivita je obecně na škodu, ať už z pohledu vstupních/výstupních poplatků, tak z pohledu případného dodaňování výnosů. Výnosy jsou totiž osvobozeny od daně z příjmů, pokud investici držíte déle než tři roky.

3.Investor

Třetí úrovní je sám investor. Je správné, když se zajímá, přesto doporučujeme vývoj investice vůbec nesledovat. Proč? Portfolia se nastavují strategicky, aby maximálně vyhladila investiční riziko, aby co nejbezpečnější cestou dovedly k cílům. Aby se nesázelo na spekulace, které nemusejí vyjít.

Sledování průběhu investice přináší dvě fáze, které se střídají a jedna je zbytečnější než druhá. Fáze přehnané euforie, když se trhům daří (jako poslední dva roky), a fáze zbytečné paniky, když přijdou poklesy (jako v letech 2000-2001 nebo 2007-2009). Emoce pak dokážou napáchat mnohem více škod, než nějaký poplatek navíc nebo než výběr „špatného“ fondu, ve smyslu horší výkonnosti oproti konkurenci.

I proto se vyplatí investovat s profesionály, kteří krotí jak v přehnané euforii, tak klienty chrání před obavami z vývoje při poklesech. A naopak umí ukázat, že v poklesu trhu se leckdy skrývá zcela výjimečná příležitost.

Zdroj: iDNES.cz